Kdo má povinnost zpracovat krizový plán
Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán (§ 28 odst.
Archiv
Kdo schvaluje krizový plán kraje
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda. (1) Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.
Archiv
Kdo zpracovává krizový plán ORP
Krizový plán ORP navazuje na Krizový plán Moravskoslezského kraje a je zpracován na základě krizového zákona Hasičským záchranným sborem MSK v součinnosti s obecním úřadem ORP a dalšími subjekty krizového plánování.
Co je to typový plán
Typový plán
Přílohová část krizového plánu nezbytná ke zvládnutí krizové situace, kterou ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.
Archiv
Kdo zpracovává plán nezbytných dodávek
Systém nouzového hospodářství
Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Kdo zpracovává vnější havarijní plán
Vnější havarijní plán
Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.
Kdo zpracovává vnitřní havarijní plán
Vnitřní havarijní plány jsou nástrojem pro zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé: jaderných zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů
Kdo schvaluje vnější havarijní plán
Vnější havarijní plány
Krajský úřad ZL kraje rozhodne o nutnosti zpracovat vnější havarijní plán a zároveň stanoví zónu havarijního plánování. Vnější havarijní plán projednává bezpečnostní rada kraje a schvaluje hejtman.
Kdo je orgán krizového řízení
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Kdo hradí mobilizační dodávky
Výdaje na jejich zabezpečení hradí Správa státních hmotných rezerv ze své rozpočtové kapitoly.
Co je plán nezbytných dodávek
Obsah plánu nezbytných dodávek
(1) Plán nezbytných dodávek vždy obsahuje seznam požadovaných nezbytných dodávek, seznam nezajištěných nezbytných dodávek a přehled dodavatelů nezbytných dodávek.
Kdo zpracovává plán fyzické ochrany
Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení
Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení.
Kdy se zpracovává havarijní plán
Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Pokud společnost splňuje jednu ze dvou uvedených podmínek, musí mít vypracovaný a schválený havarijní plán.
Kdo schvaluje havarijní plán
Zpracovaný havarijní plán je postoupen k vyjádření správci povodí a následně místně příslušnému vodoprávnímu úřadu, který povede vodoprávní řízení. Po jeho schválení je nezbytně nutné prokazatelné seznámení zaměstnanců podniku se schváleným havarijním plánem.
Kdo si zřizuje krizový štáb
ÚKŠ je aktivován předsedou vlády a jeho řízení je v gesci ministra obrany v případě vnějšího vojenského ohrožení České republiky, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí a při účasti ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích nebo v gesci ministra vnitra v případě ostatních situací.
Kdo zřizuje krizový štáb
Krizový štáb kraje zřizuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
Kdo hradí náklady za pohotovostní zásoby
Systém nouzového hospodářství
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Co je to nezbytná dodávka
Nezbytná dodávka je určena pro uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva, pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a pro podporu výkonu státní správy, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů.
Co je hospodářská mobilizace
b) Systém hospodářské mobilizace je určen k zajištění potřebných věcných zdrojů pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, jsou dodávány za stavu ohrožení státu a za válečného stavu od podnikatelské sféry v České republice.
Kdo je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán
Zpracovávají ho pouze ti provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie, a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií a jejichž povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu.
Kdo musí zpracovávat havarijní plán
Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje.
Kdo zpracovává havarijní plán kraje
Havarijní plán kraje (dále jen "HP kraje") se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. HP kraje zpracovává hasičský záchranný sbor kraje minimálně ve 2 vyhotoveních.
Kdy je potřeba zpracovat havarijní plán
Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Pokud společnost splňuje jednu ze dvou uvedených podmínek, musí mít vypracovaný a schválený havarijní plán.
Kdo svolává Ústřední krizový štáb
Kdo ho svolává Premiér či místopředseda
Předseda štábu svolává zasedání, řídí jeho činnost a odpovídá za ni předsedovi vlády. Stanovuje také dobu a místo zasedání a pravidelně informuje BRS, popřípadě přímo vládu. Předsedu štábu jmenuje premiér podle charakteru situace.