Kdo to byli Římané
Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma). Jak se šířila římská nadvláda, přešlo toto pojmenování na všechny obyvatele Itálie (např. Latinové, Faliskové, Umbrové, Sabelové), pokud měli římské občanství.
Kdo porazil Řím
Aby je početně silnější Keltové neobklíčili, roztáhli Římané své vojsko do šířky. To se ukázalo být jednou z mnoha strategických chyb Římanů. Brennus se ale nenechal vyprovokovat k čelnímu útoku a místo toho zaútočil na návrší v pravém sektoru římské obrany obsazené římskou jízdou, kterou porazil a zahnal na útěk.
Jak se jmenuje poslední římský císař
Konkrétně Romulus Augustus byl v podstatě uzurpátor. Navzdory tomu bývá běžně označován za „posledního západořímského císaře“.
Kdo to byli konzulové
Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Kdo to jsou Etruskové
Kdo to byli Etruskové Etruskové byli horliví propagátoři řeckých zvyklostí v Itálii a jako nadšení imitátoři Řeků mohou být považováni za vychovatele Říma. Inspirovali se řeckou civilizací a napodobovali ji na svém území, tedy na Apeninském poloostrově.
Kdo byli Populáři
Populárové (latinsky populares, „naklonění lidu“; svými nepřáteli nazývaní „demagogové“) byli politici v době pozdní římské republiky, kteří s podporou lidových shromáždění usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu. Ten ovládala konzervativní frakce optimátů, soupeřící s populáry.
Co to je Etruskové
Kdo to byli Etruskové Etruskové byli horliví propagátoři řeckých zvyklostí v Itálii a jako nadšení imitátoři Řeků mohou být považováni za vychovatele Říma. Inspirovali se řeckou civilizací a napodobovali ji na svém území, tedy na Apeninském poloostrově.
Kdo to byli Punové
Punské války (264–146 př. n. l.) je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem. Název je odvozen od pojmenování Poeni, Puni (česky Punové), které Římané používali pro označení Kartaginců kvůli jejich fénickým předkům.
Co se stalo roku 753
Podle starořímských pramenů se založení města Říma tradičně datuje do roku 753 př. n. l., což bylo později přijato za počátek římského letopočtu (ab urbe condita – od založení města).
Jak dlouho trvala Římská říše
Římská říše patřila k nejmocnějším a největším v dějinách Evropy. Existovala v letech 27 před naším letopočtem až 17. ledna 395, kdy byla po smrti císaře Theodosiuse I. rozdělena mezi jeho dva syny.
Co dělá konzul
Konzul je podle mezinárodního práva úředníkem, který zastupuje svou zem (vysílající stát) v jiné zemi (přijímající stát) v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy a mimo to je pověřen vízovými, pasovými a přistěhovaleckými záležitostmi; na politickém poli nemá konzul žádnou pravomoc.
Kdo to byl praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů. Od roku 367 př. n. l. se jejich pravomoc vztahovala na soudní spory a vůbec otázky pořádku a práva v hlavním městě.
Co prevzali rimane od Etrusku
Etruské stavebnictví ovlivnilo římské, protože právě od nich Římané převzali stavby silnic, vodovodů, kanalizace, atp. Ve 4. století př. n. l. se uzavřel vývoj chrámu.
Odkud jsou Etruskové
V současnosti existují tři teorie: první tvrdí, že Etruskové přišli z jižní Anatolie v dnešním Turecku, jak to uvádí řecký historik Hérodotos. Autorem druhé hypotézy je rovněž řecký historik Dionýsos z Halikarnasu, který tvrdí, že Etruskové pocházeli přímo z území dnešního Toskánska.
Co se stalo roku 510
Poslední etruský král Tarquinius Superbus byl vyhnán z Říma roku 510 př. n.l. Poté vzniká republika. Státní zřízení – v čele stojí 2 konzulové ( nejvyšší úředníci ) , společná odpovědnost , voleni z patricijů senátem na 1 rok. Moc správní , vojenská a soudní.
Kdo byl patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma. Ve středověku a raném novověku hlava bohaté a respektované městské rodiny, která se mohla podílet na samosprávě města.
Kdy a jak byl založen Řím
21. dubna 753 př. n. l.Řím / Založení
Co jsou Punske valky
Punské války (264–146 př. n. l.) je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem. Název je odvozen od pojmenování Poeni, Puni (česky Punové), které Římané používali pro označení Kartaginců kvůli jejich fénickým předkům.
Jak dopadla 2 Punská válka
Velký triumf zaznamenala římská říše, když porazila Hannibala a jeho vojsko, přestože jich tento kartágský vojevůdce zaskočil. Se svou armádou dokázal přejít Alpy. Po vítězství v druhé punské válce Římané svou moc rozšířili po většině středomořského světa.
Kdy končí tisíciletí
tisíciletí podle Gregoriánského kalendáře začalo 1. ledna 2001 a skončí 31. prosince 3000.
Kdo založil Říma kdy
Řím byl střediskem římského státu, jehož etnickým základem byli obyvatelé Latia, Latínové. Podle pověsti město Řím založili bratři Romulus a Remus v roce 753 před naším letopočtem.
Co se stalo v roce 476 nl
Za definitivní konec Západořímské říše i starověku je považována abdikace císaře Romula Augustula 4. září v již zmiňovaném roce 476. K opuštění trůnu jej donutil germánský velitel římských vojsk jménem Odoaker.
Jaký je rozdíl mezi konzulátem a velvyslanectvím
Generální konzuláty
Rozdíl mezi velvyslanectvím a konzulárními úřady je takový, že konzulární úřad zastupuje stát pouze v určitém teritoriu. Funkce, které má konzulární úřad plnit, jsou dané Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích, a také vyplývají z dalších smluv, které mezi sebou mají dané státy uzavřené.
Kdo je honorární konzul
Honorární konzul je v diplomacii čestná funkce zahraničního zástupce. Zastupuje stát v místě svého působení čestně a oproti kariérním konzulům neplaceně. Síť honorárních konzulátů začala vznikat po zásadních politických změnách, k nimž v bývalém Československu došlo po listopadu roku 1989. Dnes čítá více než 200 úřadů.
Co je to republika
Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce. Primární instituce v republice jsou ustavovány skrze demokracii, oligarchii či aristokracii. Republika je opakem monarchie, jelikož panovník není hlavou státu.