Co s nastrouhaným křenem?

Jak dlouho vydrží nastrouhaný křen

Křen je nejlepší skladovat v písku nebo suché chladné místnosti. Pokud mi zbyde nastrouhaný křen, vydrží v lednici v uzavřené nádobě maximálně 14 dní.
Archiv

Jak zakonzervovat křen

V chladu: Několik dnů ho můžeme uchovat v misce v chladnu, ale brzy začne vysychat. Ve vodě: Vhodnější je uchovat křen ve vyšší nádobce s vodou, kterou pravidelně (2x za den) měníme. V mikrotenovém sáčku: Jednoduchý způsob uchování je vložit kořen do mikrotenového sáčku, uzavřít a uložit do chladna, např. do lednice.
Archiv

Jak udržet křen

Křen omyjeme, zabalíme celý pevně do mokrého papíru, vložíme do mikroténového sáčku, kolem dokola sáček převážeme 1- 2 gumičkami. Křen uložíme do lednice do šuplíku na zeleninu a ukrajujeme, když potřebujeme. Křen vydrží jako čerstvý i rok, dokonce na něm začnou rašit lístečky.

Co udělat s křenem

Křen se skvěle hodí k masu, vejcím nebo sýrům. Asi nejznámější je křenová omáčka k hovězímu nebo uzenému masu. V hrnci rozpustíme máslo, které zaprášíme moukou, zalijeme vývarem a přidáme trochu mléka, osolíme, opepříme a za stálého míchání provaříme.
Archiv

Jak nejlépe uchovat křen

Ve vlhkém písku a na chladném místě (teplota je doporučována kolem 8 – 10 oC), vydrží křen spolehlivě až do jara, kdy stále chutná jako čerstvý. Pro uskladnění vybíráme kořeny o délce 25 – 35 cm, s průměrem zhruba 2 – 3 cm. Sadbový kořen je kratší (asi 10 cm) a slabší (průměr kolem 1 cm).

Jak uchovat nastrouhaný křen

Nejrychlejší metoda je mražení. Nastrouhaný křen jen zakápněte octem nebo citronovou šťávou, aby nezčernal, a naplňte jím igelitový sáček nebo plastovou, dobře těsnící nádobu. Pokud používáte igelitový sáček, vymačkejte z něj vzduch a důkladně uzavřete.

Jak dlouho vydrží křen

Maximálně se může stát, že při vyšších teplotách začne křen rašit, kořen se vyčerpává, měkne a ztrácí na chuti i síle. Ve vlhkém písku a na chladném místě (teplota je doporučována kolem 8 – 10 oC), vydrží křen spolehlivě až do jara, kdy stále chutná jako čerstvý.

Jak jíst křen

Křen v kuchyni

Používá se hlavně kořen, ale listy taky nejsou k zahození – křupavé mladé listy se používají do zelených salátů. Stačí jen pár kousků, dodávají salátu příjemnou ostrou příchuť. Dá se použít i ocet, ale citron je lepší!

Jak správně vykopat křen

Jeho sklizeň by se neměla uspěchat, čeká se na ochlazení, až rostlině zhnědnou listy. S příchodem prvních mrazíků začnou křenu odumírat listy a živiny z rostliny se stahují do kořenů. Právě v této době je ideální kořeny vyrýt, protože budou obsahovat nejvíce vitamínů a dalších prospěšných látek.

Jak naložit nastrouhaný křen

Nastrouhaný křen jen zakápněte octem nebo citronovou šťávou, aby nezčernal, a naplňte jím igelitový sáček nebo plastovou, dobře těsnící nádobu. Pokud používáte igelitový sáček, vymačkejte z něj vzduch a důkladně uzavřete. Doporučuji vložit ještě do druhého sáčku, aby nenačichly okolní suroviny v mrazáku.

Kdy se kope křen

Proč jíst křen

I když se v našem jídelníčku častěji objevuje strouhaný kořen, pozornost si rozhodně zaslouží i listy křenu. „Jsou vyloženě nabouchané betakarotenem a vitamínem C a obsahují velké množství vitamínů skupiny B, také hořčík a draslík tedy látky důležité pro činnost srdce,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.

Jaké vitamíny má křen

Křen je velmi bohatý zdroj vitaminu C, E, provitamínů A – karotenů, vitamínů skupiny B, minerálů (železo, hořčík,draslík, vápník a fosfor), antibakteriálních a fytoncidních látek. Ze 100 g křenu získá naše tělo 50 mg vitamínu C.

Proč křen pálí

Křen je cenným zdrojem celé škály vitaminů i minerálů, ovšem hlavní roli v jeho očistných účincích na trávicí i dýchací cesty hrají sirné silice. Právě z nich nás při strouhání křenu pálí oči i nos.

Kdy přesazovat křen

Sázíme je na podzim nebo brzy zjara do hloubky 15 cm asi půl metru od sebe. Když se objeví výhony, zeminu odhrneme až k zasazenému řízku a odkopneme skoro všechny výhony – ponecháme jen dva. Odkopeme také postranní kořínky a zeminu zase přihrneme.

Jak zakořenit křen

Křen množíme kořenovými řízky silnými asi jako tužka a dlouhými 20–25 cm. Připravíme si je během podzimu při sklizni. Abychom při výsadbě poznali horní a dolní konec řízku, seřízneme spodní konec šikmo. Dlouhý rovný kořen se zužuje jen pozvolna a podle tloušťky bychom správný konec poznat nemuseli.

Jak se pozná křen

Druhy se od sebe odlišují hlavně velikosti květů a plodů (šešulek) a kořenem. Křen selský má menší květy i plody a kořen ostře pálivý (rozmnožuje se vegetativně), kořen křenu velkoplodého je sladký až mírně pálivý (rozmnožuje se semeny).

Jak je zdravý křen

Křen má posilující účinky na naši obranyschopnost. Obsahuje důležité živiny a má skvělé antibiotické účinky. Křen také dokáže z našeho těla vyhnat různé infekce, je proto vhodný při nachlazení, angíně a chřipce. Dokáže zničit původce onemocnění v našem zažívacím traktu.

Kdy se vytahuje křen

Co je podobné křenu

Vysoký obsah vitamínů, významné léčebné účinky a také známá pochutina. Takové jsou vlastnosti dvou rostlin – křenu selského, který je u nás oblíbenou přílohou, a potočnice lékařské, která se ve Velké Británii, Francii a dalších západoevropských zemích hojně využívá nejen do salátů.

Kdy se sklízí křen

Křen sklízejte pozdě na podzim, po odumření listů (v říjnu až listopadu). Křen opatrně vyryjte, z postranních kořenů si připravte řízky na další rok. Ve vlhkém písku v chladném sklepě vydrží několik měsíců. Pro konzumaci by kořen neměl být delší než 30-35 cm a v průměru by neměl mít více než 2 cm.

Kdy na křen

Kde hledat křen

Ve volné přírodě ČR roste křen selský nejčastěji v hlubokých půdách na vlhkých i polostinných místech, nejčastěji podél vodních toků nebo nádrží, kde jsou v půdním profilu silné nánosy výživného bahna. Zmíněné druhy křene se liší velikostí květů, plodů (šešulek) a kořene.