Asi za poslední rok jsme začali vidět nevyhnutelný marketing „další velké věci“ od mobilních operátorů – 5G. Operátoři Velké 4 v USA oznámili plány na zavedení svých sítí 5G. Zatímco to, co 5G ve skutečnosti znamená, se v současné době liší od dopravce na dopravce, jedna věc je jistá, že standardy se ve střednědobém horizontu (2–3 roky) budou sbíhat a uvidíme skutečné, konzistentní sítě 5G. Už jsme to viděli dříve, s 4G, a 3G před tím.
Ale co je 5G?
5G je další (5.) generací bezdrátových sítí. Stejně jako u předchozích sítí příští generace bychom se měli dočkat obvyklého zvýšení rychlosti na našich mobilních telefonech a tabletech. Co je však tentokrát jiné, je to, že kromě zvýšení rychlosti slibuje 5G sníženou latenci (pro rychlejší dobu odezvy) a vyšší kapacitu (takže lze připojit více zařízení). To je doplňkem nezbytných vylepšení zabezpečení.
Ze všech nových funkcí 5G má schopnost připojit mnohem větší počet zařízení, včetně menších, levnějších a méně výkonných, potenciál skutečně změnit způsob, jakým žijeme. Stále se blížící „revoluce“ internetu věcí může konečně nastat! Podrobnější vysvětlení 5G je tady.
Tsunami zařízení IoT
Jednou z největších výzev, se kterými se současná generace zařízení připojených k internetu potýká, je, že moduly (WiFi, Bluetooth, 4G atd.), Které umožňují připojování věcí k internetu, jsou relativně drahé a náročné na energii. Umístění „IoT-enableru“ za 1 $ na ledničku za 2 000 $ nemusí být tak velké řešení, ale umístění stejného zařízení na žárovku v hodnotě 3 $ může být nákladné. Rovněž potřebuje konstantní zdroj energie, buď prostřednictvím baterií, které vyžadují pravidelnou výměnu/dobíjení, nebo prostřednictvím přímého připojení k síti.
Očekává se, že nadcházející moduly 5G budou menší, levnější a energeticky účinnější. Pokud tento slib splní, mohli bychom je vidět být přidáni prakticky ke všemu. To by znamenalo, že revoluce IoT by se po letech slibů mohla konečně dostat ze země!
Ericsson zpráva předpovídá růst připojených zařízení, odhaduje, že do roku 2022 budou dvě třetiny z téměř 30 miliard připojených zařízení zařízení IoT. I když se očekává, že IoT krátkého dosahu poroste o 20% CAGR, očekává se, že růst širokopásmového IoT bude ještě silnější při 30% CAGR.
Zatímco zařízení IoT krátkého dosahu se připojují přes WiFi, bluetooth a další podobné technologie, zařízení pro širokopásmové IoT jsou ta, která se budou připojovat prostřednictvím nízkoenergetických širokopásmových sítí (LPWAN), jako je 5G.
Kam se do toho všeho hodí Blockchain?
Spolu s IoT je blockchain v posledních několika letech dalším z těchto módních hesel se spoustou příslibů, ale málo konkrétních výsledků, mimo kryptoměny. Blockchain je neměnná distribuovaná účetní kniha.
Aplikace technologie blockchain jako kryptoměny (včetně nejznámějších bitcoinů) je dobře přijímána, ne -li vždy dobře pochopena. Stále hledáme „zabijáckou aplikaci“ pro aplikace této technologie mimo kryptoměnu. Četné startupy i velké korporace v této oblasti udělaly obrovské pokroky.
Společnosti jako IBM, Oracle a Accenture se mimo jiné spojily s předními průmyslovými společnostmi, aby přinesly řešení založená na blockchainu do odvětví, jako jsou dodavatelský řetězec, zdravotnictví, ropa & plyn a nemovitosti.
Co je tak chytrého na smlouvách?
Jednou z klíčových funkcí programovatelných blockchainů je schopnost vytvářet chytré smlouvy. Inteligentní smlouvy jsou programy, které provádějí kód strukturovaný tak, aby fungovaly jako smlouvy ve skutečném světě, včetně pravidel, sankcí, plateb atd. Koncept inteligentních smluv zavedl právní vědec a kryptograf Nick Szabo v roce 1994, ale v roce 2013 byl začleněn do blockchainu Etherea Dobré vysvětlení inteligentních smluv Ethereum lze nalézt tady.
Kód pro chytré smlouvy je obvykle dobře auditováno třetí stranou, někdy více třetími stranami, kvůli zranitelnostem a zajištění toho, aby byla pravidla správně kódována a smlouvy se chovaly tak, jak mají. Jakmile je kód dokončen a zapsán do blockchainu, neměnná povaha blockchainu brání provedení jakýchkoli změn ve smlouvě. Tím je zajištěno, že všechny strany spojené s inteligentní smlouvou mají důvěru, že smlouvu nemůže nikdo upravit.
Problém Oracle – Trust In A Trustless World
Vzhledem k tomu, že inteligentní smlouvy jsou auditované, důvěryhodné a neměnné, jediná věc, která by mohla potenciálně změnit výsledek inteligentní smlouvy, jsou data, na kterých funguje. Data jsou obecně považována za „dobrá“, jakmile se skutečně dostanou na blockchain.
Data, která jsou do něj vkládána, jsou však ze své podstaty mimo inteligentní smlouvu. Zdroj těchto dat se nazývá orákulum. A problém je v tom, že inteligentní smlouva nyní závisí na tomto externím, potenciálně centrálním, zdroji dat pro svoji činnost, a musí mu nevyhnutelně důvěřovat, přičemž porazí základní blockchainové principy decentralizace a nedůvěryhodnosti.
To je nyní jednou z hlavních překážek rozsáhlého přijímání a zavádění inteligentních smluv. Ten druhý je jejich právní vymahatelnost.
Zařízení IoT jako věštci
S rozšířením zařízení budou lidé mnohonásobně převyšovat počet připojených zařízení. Nakonec začneme důvěřovat datům přímo zachyceným strojem a datům ručně zadaným člověkem (pokud tak již neučiníme!). Důvodů může být více, včetně myšlenky, že stroje nebudou dělat „lidské chyby“.
S tímto předpokladem by zařízení IoT mohla být těmi věštci, kteří fungují jako důvěryhodný zdroj dat. Jak již bylo zmíněno výše, tato zařízení se stále budou muset připojit k internetu, aby mohli mluvit s blockchainem. A právě zde by bylo klíčové připojení 5G.
Pokud mají například všechny zúčastněné strany dodavatelského řetězce důsledně, přesně a spolehlivě zachytávat údaje o zboží dodávaném na dohodnuté řešení blockchain, nejsnadnější a nejrychlejší způsob, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím zařízení IoT, která nikdy „nezapomenou“ zadat data nebo udělat chybu při zadávání údajů nebo úmyslně zkreslit data. Toto je v současné době drahý a často technicky náročný návrh. S příchodem 5G by to však mohlo být zcela proveditelné, čímž by se zlepšila přesnost a rychlost dodavatelského řetězce.
Případy použití pro IoT spolu s blockchainem byly dobré zdokumentováno pro řadu průmyslových odvětví kromě dodavatelského řetězce. Ale vzhledem k tomu, že rozsáhlé nasazení sítí 5G je stále ještě několik let, teprve se uvidí, jestli je toto katalyzátorem, který zavádí přijetí IoT & hlavní proud blockchainu.